HOME             ABOUT             LOOKS             EVENTS             INTERVIEWS

Tuesday, September 13, 2011

Bez názvu. Len tak. Potreba.

Sobotňajší večer som trávila doma. Neviem, či to mám pripísať únave alebo túžbe mať od všetkých pokoj, ale bol to jeden z najlepších večerov za posledné obdobie. Film, kniha, hudba... a myšlienky. Tie moje, málokým pochopené.
V poslednom čase, vždy pred tým ako sa uložím do postele, vychádzam na dvor. Mať rodinný dom je totiž niekedy naozaj výhoda!  Len tak pozerám na hviezdy. Počúvam ticho. Zmyslami sledujem svet vôkol mňa. Uvažujem. Dýcham a vdychujem. Resetujem.
Tento večer bol však niečím zvláštny- odlišný, no pritom tak rovnaký... Mesiac bol v splne, ktorého svit pohltil polovicu hviezdnej oblohy. Iba jednu. Druhá žiarila ako nikdy predtým. A zbadala som ju. Neviem, ako dlho som tam bez jediného pohybu stála a pozorovala jej žiaru. Bola magická. Práve tá jej čarovnosť ma donútila znova premýšľať. O živote.
O tom, aký krehký je ľudský život a či si naozaj vážime to, že sme tu. Či sme hodní povedať: „Žijem“.
O tom, či naozaj stále stačí hovoriť iba CHCEM.
Či je lepšie byť skľúčený zo samoty alebo z ľudí a ich zmýšľania, činov a slov.
Na aký obraz v zrkadle sa každý deň pozeráme?
A kam vlastne smerujeme?
Možno nie sme idioti. Možno tých idiotov robíme zo seba sami. My a nikto iný!
Precitla som a po rozhodnutí vrátiť sa späť dovnútra sa tak aj stalo. Napustila som si horúcu vaňu a spočítala modriny na nohách. To číslo si však už nepamätám...

M .)

14 comments:

  1. peknéé..je to fajn, niekedy sa aj hlbšie zamyslieť nad životom :) hlavne že ti bolo celý večer dobre ;)

    ReplyDelete
  2. skvělý článek, píšeš hezky!
    Zrovna čtu Sartrovu Zeď, kde si hlavní postavy povídek pokládají podobné existenciální otázky...
    i proto jsem nad tím taky v poslední době přemýšlela (vždycky jsem hodně ovlivněná knihou, kterou čtu). A tohle: "Či je lepšie byť skľúčený zo samoty alebo z ľudí a ich zmýšľania, činov a slov." je pro mě nejtěžší - poslední dobou zjišťuji, že mě čím dál častěji přepadá vztek na lidi a chuť být sama. Na druhou stranu nechci, aby se ze mě stal zapšklý mizantrop...

    víc takových příspěvků! :)

    ReplyDelete
  3. krásne napísané ♥ niekedy to robím úplne rovnako, aj keď mám stále viac otázok :)

    ReplyDelete
  4. Krásně jsi to napsala! Taky bych byla šťastná, kdybych měla někdy celý volný večer... :)

    ReplyDelete
  5. resetovat venku je nejlepší :) A hvězdy..miluju..

    ReplyDelete
  6. pekny clanok,aj mna niekedy napadaju take veci... a ozajstny spln bol az v pondelok ;)
    http://kateonskate.blogspot.com/

    ReplyDelete
  7. Krásne napísaný článok. Tú záhradu ja nemám, takže si ju nahrádzam mini balkónom. Ale pocity mám tie isté...

    ReplyDelete
  8. veľmi sa mi páči akým štýlom píšeš, hlavne ak ku tebe zavítam po prečítaní pár riadkových blogov len o tom, čo nové si kúpili, tak je to tu pre mňa také príjemné oddýchnutie. A vždy ma prinútiš nad niečim sa zamyslieť..ako aj teraz. Síce nechodím von na dvor, no posledné dni premýšľam presne o tom čo si spomenula..a odpovedí sa nie a nie dočkať. Alebo že by som si ich radšej len nepripúšťala? aj to je možné ,)

    ReplyDelete
  9. toto je asi tvoj najkrajší článok aký som čítala:)

    ReplyDelete
  10. ďakujem za komentáre! :)

    crazypig: "poslední dobou zjišťuji, že mě čím dál častěji přepadá vztek na lidi a chuť být sama. Na druhou stranu nechci, aby se ze mě stal zapšklý mizantrop..."- chápeme sa dokonale, och, aspoň niekto ;)
    beth, otázok je podstatne viac, to hej, ale nechcem to sem všetko hádzať :)
    miss turquoise * : ďakujem, ale šťastná som nebola :)
    kate: viem, ale ono zasa nie je hriechom niečo si doladiť minimálne ;)
    hell: !!! :)))

    ReplyDelete